autor: patrik boušek
režie: barbora chovancová
dramaturgie: patrik boušek
asistentka dramaturgie: anna prstková
scénografie: anna chrtková
asistentka scénografie: judita mejstříková
produkce: frederika halfarová
hrají: daniel kvašňovský, jonáš florián
foto: Petr Chodura
PREMIÉRA 9.9.2017 v rámci ProEntrée
Reflexe k inscenaci:
Autor: Petr Theodor Pidrman
Temná sklepní scéna nabízí divákům exkurzi nejen k životu Vincenta Van Gogha, ale především poměrně závažné zamyšlení nad smyslem umění a genialitou tohoto tvůrce. To zprostředkují studenti JAMU v inscenaci VAN GOGH: OBRAZ.
Zamyšlení je to prazvláštní a divák nemá šanci odejít s pocitem promarněných čtyřiceti minut. Naopak, odnáší si v hlavě závažné břemeno.
Zabrat dostává mozek nejen textem, který herci interpretují, ale i vizuálním pojetím celé scény – inscenace. Je temná, složená z lesklé podlahy, lampiček, vařiče a stolku s podivným kvádrem a vchází do kontaktu a kontrastu se sklepní scénou.
Všechno během inscenace do sebe začne zapadat. Herci pomocí lampiček zkoumají hrací prostor. Lampičky skrz podlahu osvětlují i velkou část hracího prostoru a všechno potom působí jakoby neopravdově, protaženo přes filtr.
Nemohl jsem se ubránit představě, že právě takto potom vypadá obraz, jako odražené (interpretované) světlo. Že nejsem nikdy schopen vidět úplně přesný tvar. A tak je to s každým dílem, i s divadelním.
Ovšem to, čeho si na inscenaci nejvíce cením, je právě ona zatěžkanost mysli při opouštění divadelního sálu. Je jasné, že Van Gogh byl jen linkou, přes kterou jsem se spolu s herci dostával k otázce geniality. Co to je? Kdo určuje, co je geniální? A proč po tom toužíme a obdivujeme to?
