Autor: Gerhart Hauptmann
Překlad: Viera Juríčková
Režie: Roman Polák
Dramaturgie: Daniel Majling
Scéna: Pavel Borák
Kostýmy: Peter Čanecký
Výběr hudby: Lucia Chuťková
Délka představení: 2h 15 min
Obsazení:
Johnová: Kristína Turjanová
John: Martin Nahálka
Bruno: Juraj Ďuriš
Hassenreuter: Ivan Vojtek
Hassenreuterová: Eva Pavlíková
Walburga: Alena Pajtinková
Erich Spitta: Roman Poláčik
pastor Spitta: Ján Greššo
Knobbeová: Daniela Kuffelová
Quaquaro: Peter Oszlík
Schierke: Branislav Matuščin
Kielbacková: Gabriela Dolná
Pawlina: Judit Bárdos
Selma: Eva Cibulková / Magdaléna Pacovská
Dům jako miliony jiných. Na jednom místě zde bydlí několik rodin, bohatších, chudobnějších, ale i takových, co jsou na hranici bídy. Nechtějí od života mnoho. Ke štěstí nepotřebují miliony, stačí jim funkční rodina, dobré manželství a děti. Bohužel nemají ani to.
Johnová, žena po třicítce, je duší tohoto domu. Její muž cestuje za prací, většinu roku tráví v ubíjející samotě. Šíleně touží po dítěti. Roky běží a zdá se, že Johnová nebude mít nikoho, pro koho by žila, koho by milovala, o koho by se bála, pro koho by se obětovala. Najednou jí však osud ukáže přívětivější tvář – může si osvojit dítě mladé ženy, pro niž je dítě jenom přítěží. Konečně má Johnová pro koho žít, pro koho se obětovat a pro koho plánovat budoucnost. Její štěstí však nemá dlouhého trvání...
Po několika dnech se pravá matka ohlásí, aby si vzala dítě zpět. Boj o štestí začíná.
Nositel Nobelovy ceny za literaturu Gerhart Hauptmann napsal příběh o obyčejných lidech. Příběh krutý a dojímavý zároveň. Kromě hlubokého lidského příběhu o mateřství je Hauptmannova hra silným sociálním dramatem. Obyvatelé nájemního domu jsou lidmi na okraji zájmu, jejich vztahy a životy podléhají rozkladu morálnímu, společenskému i ekonomickému. Z tohoto kvasu, ve kterém hnijí zbytky starého života, se destiluje stoprocentní extrémismus, který je nakonec všechny smete jako vítr.
